Nacházíte se zde: Biomasa » Kotle ostatní » Kotle na uhlí
Kotle na uhlí
V současné době jsou využívány dva základní druhy automatických (poloautomatických) kotlů na spalování uhlí:
- kotle s retortovým hořákem
- kotle s bubnovým hořákem
Kotle s retortovým hořákem
Na obr.1 je schéma kotle s retortovým hořákem. Z násypky se uhlí gravitačně sesouvá do otvoru podavače, odkud je šnekovým dopravníkem tlačeno do prostoru retorty. Pod hrdlem retorty se palivo začne ohřívat a postupně dochází k jeho zplynování. Palivo je poté tlačeno k roštu do hořící vrstvy a následně na jeho okraj, kde dohořívá. Zbytky vyhořelého paliva přepadávájí do popelníku.
obrázek 1
Součástí sestavy je ventilátor, který zajišťuje dávkování spalovacího vzduchu do prostoru retorty a hořáku. Retorta i hořák jsou vyrobeny převážně z litiny. Většina výrobců na ně poskytuje doživotní záruku.
obrázek 2
Spaliny naráží na keramický katalyzátor (umístěný nad hořákem), odrážejí se od něj a zvyšují teplotu v dohořívací části (tzv. technologie Ling – obr. 2). To zajišťuje spálení nežádoucích částic ve spalinách.
Další možný způsob je spalování bez keramického katalyzátoru. V tomto případě je použita jiná konstrukce výměníku, palivo hoří dlouhým plamenem. K dohořívání nežádoucích částic dochází na delší dráze plamene.
Kotle s bubnovým hořákem
U bubnových kotlů je násypka umístěna přímo nad hořeništěm. Uhlí padá gravitačně na otočný buben, kde je nabíráno a dopravováno do hořící části. Po odhoření a po otočení bubnu spadne popel do popelníku.
Těleso bubnu je děrované pro přívod vzduchu. Odtahový ventilátor je umístěn na tělese komína. Z toho důvodu je potřeba řešit přenášení hluku do komínového tělesa a nepřekračovat max. teplotu spalin, které zkracují životnost ventilátoru.
Výhodou tohoto systému jsou relativně malé rozměry a možnost spalování vlhčího a méně kvalitního uhlí.
Je nutné dbát na dokonalou těsnost víka násypky. U těchto systémů může snadno dojít k prohoření do násypky.
Řídicí elektronika automatických kotlů na uhlí
Bez ohledu na to, o jaký druh automatického kotle na uhlí se jedná, je nejdůležitější částí kotle řídicí elektronika. Ta řídí podávání paliva, hlídá kritické stavy a velkou měrou ovlivňuje spalovací proces a tím i ekonomiku provozu.
Jsou sporné diskuze o to, zda se jedná o kotle automatické, nebo poloautomatické. Kotle pracují s předem zadanými údaji a neumí se samy přizpůsobit vnějším okolnostem, jako je např. špatná kvalita nebo vlhkost uhlí.
Uhelné kotle také nelze automaticky zapálit. Zapálení a roztopení musí zajistit obsluha. Tento proces probíhá většinou pouze několikrát (někdy pouze jednou) do roka v závislosti na počtu nucených odstávek kotle, např. vlivem poruchy nebo nedostatku paliva v násypce. K odstávce kotle také dochází, pokud se mezi uhlí frakce ořech 2 dostane větší předmět, např. kámen. Pak dojde k zablokování podávacího šneku a k přestřižení ochranného kolíku spojky, nebo se předmět sesune nad vstupní otvor podavače a brání propadu dalšího uhlí.
Je nutno podotknout, že k poruchám dochází většinou vinou špatné kvality paliva (např. příliš vlhké uhlí) nebo vinou uživatele. Samotné konstrukce a součásti automatických uhelných kotlů jsou poruchové jen velmi zřídka.
UVAŽUJETE O KOTELNĚ S AUTOMATICKÝM KOTLEM NA UHLÍ?
Přejděte na stránku "Jak začít".
